Subaru Forester

Historie

Forester debutoval v roce 1997 jako jedna z prvních „crossover" odpovědí na rostoucí poptávku po SUV: postavený na technice kompaktní Imprezy kombinoval zvýšenou karoserii kombi s plochým motorem boxer a stálým symetrickým pohonem všech kol.^[1] Postupem generací se z nízkého „lesníka" stalo plnohodnotné kompaktní SUV a zároveň globálně nejdůležitější model Subaru vedle Outbacku a Crosstreku.^[1]

Generace

Náš katalog eviduje Forester v Evropě nepřetržitě od roku 1997; včetně faceliftů jde o 11 katalogových řad v šesti generacích:

• I (SF, 1997–2002) — polokombi s nízkým těžištěm, atmosférické dvoulitry a verze S/tb s turbem.^[1]
• II (SG, 2002–2008) — vyzrálejší technika, turbo verze 2.5 XT; po faceliftu i tovární LPG. Podle retrospektivy Auto Motor und Sport jde o mimořádně odolnou generaci: redakce ji doporučuje jako robustní ojetinu, u níž nejsou výjimkou nájezdy přes 300 000 km.^[2]
• III (SH, 2008–2012) — větší karoserie a poprvé naftový boxer 2.0D, první sériový vznětový boxer v osobním autě.^[1]
• IV (SJ, 2012–2018) — důraz na asistenční systém EyeSight; švédský Auto Motor & Sport ho v bazarovém průvodci charakterizuje jako spolehlivé tažné auto pro majitele přívěsů a karavanů.^[3]
• V (SK, 2018–2024) — platforma Subaru Global Platform, v Evropě výhradně mild-hybrid 2.0i e-Boxer.^[1]
• VI (SL, od 2024) — evoluce designu i techniky; evropská nabídka opět staví na ústrojí e-Boxer s převodovkou Lineartronic.^[1]

Technika a jízdní vlastnosti

Evropský Forester dnes existuje v jediné konfiguraci: atmosférický dvoulitrový boxer doplněný malým elektromotorem (e-Boxer) a bezstupňovou převodovkou. Nizozemský AutoWeek při měření na válcové stolici ověřil, že vůz plní tovární údaje o výkonu, a ocenil ho jako příjemné auto pro každodenní provoz; zároveň dlouhodobě kritizuje, že hybridní ústrojí je hlučné a na poměry třídy málo úsporné.^[4] V testu s karavanem pak redakce prověřila i tažné schopnosti: souprava jela jistě a stabilně, slabší elektrifikovaný boxer ale musel do kopce pracovat na hraně svých možností.^[5] Silnou stránkou zůstává chování mimo asfalt — vysoká světlá výška, režim X-Mode a mechanicky stálý pohon všech kol řadí Forester k nejschopnějším vozům segmentu mimo zpevněné cesty.^[4]

Hybridní nabídka

Vedle mild-hybridu e-Boxer vyvinulo Subaru pro šestou generaci i plnohodnotný „strong" hybrid, který kombinuje boxer 2.5 s hybridní technikou sdílenou s Toyotou. Do všech evropských zemí se ale nedostal — nizozemský AutoWeek upozornil, že tamní zastoupení silnější Forester Hybrid do nabídky vůbec nezařadilo a zůstalo u slabší verze e-Boxer.^[7] Tatáž redakce v souhrnném testu šesté generace označila Forester za „sympatické SUV, které je obětí vysokého zdanění": samotné auto chválila za komfort, přehlednost a schopnosti v terénu, kritizovala však hlučnost ústrojí při akceleraci a cenu po připočtení místních emisních daní.^[8]

Spolehlivost

Forester si napříč generacemi drží pověst nadprůměrně spolehlivého auta. Auto Motor und Sport u generace SG vyzdvihuje odolnost pohonného ústrojí i podvozku a za typické slabiny označuje pouze korozi výfuku a u starších boxerů netěsnosti těsnění pod hlavami.^[2] Mild-hybridní e-Boxer posledních generací je technicky konzervativní (atmosférický motor, řetězový rozvod, žádné přeplňování), což snižuje riziko nákladných závad.^[4]

Výroba

Všechny generace Foresteru pro evropský trh se vyrábějí v domovském závodě Subaru v Ótě v prefektuře Gunma v Japonsku.^[1]

Český trh a konkurenti

V Česku patří Forester k pilířům nabídky importéra Subaru ČR.^[6] Kupují ho typicky zákazníci z hor a venkova, myslivci, veterináři nebo majitelé koní — tedy ti, kdo potřebují spolehlivé tažné vozidlo do terénu a nedají na módní vlny. Na trhu ojetin se Forestery drží cenově nadprůměrně, právě kvůli pověsti dlouhověkého auta; generace SG a SH s atmosférickými motory jsou vyhledávané jako levný a odolný pracant, zatímco turbo verze XT mají vlastní okruh fanoušků.^[2] Aktuální české ceny a motorizace uvádíme na katalogové stránce Subaru Forester. Konkurenčně stojí proti modelům Toyota RAV4, Honda CR-V, Mazda CX-5 či Volkswagen Tiguan; od většiny z nich se liší standardním mechanickým pohonem všech kol a důrazem na schopnosti mimo silnici namísto dynamiky.^[4]