Lexus GS

Historie modelu

GS (Grand Sedan) debutoval v roce 1991 v Japonsku jako Toyota Aristo; na export pod značkou Lexus dorazil v roce 1993.^[1] Jak shrnuje nizozemský magazín AutoRAI, šlo o luxusní sportovní sedan, který měl vyplnit mezeru mezi komfortní vlajkovou lodí LS a kompaktním IS; celosvětově si získal uznání především kvalitou zpracování, komfortem a spolehlivostí, na skutečně sportovní vrchol si však počkal až do příchodu GS F v roce 2015.^[2] Karoserii první generace navrhlo italské studio Italdesign Giorgetta Giugiara.^[1]

Generace

• S14 (1993–1997) – první generace, v Evropě jako GS 300 s atmosférickým řadovým šestiválcem 3.0 z rodiny 2JZ (156 kW) – příbuzným legendárního přeplňovaného 2JZ-GTE z Toyoty Supra, který v Japonsku poháněl sesterský Aristo V300.^[1]
• S16 (1997–2005, v Evropě od 2000) – druhá generace; GS 300 (161 kW) a GS 430 s V8 4.3 (208 kW).
• S19 (2005–2012) – třetí generace. V roce 2006 přibyl GS 450h – první sériový plnohybridní sedan se zadním pohonem na světě (systémový výkon 254 kW, Lexus Hybrid Drive s V6 3.5 z rodiny 2GR).^[1] Nabídku doplňovaly GS 300 (183 kW) a GS 460 s V8 (255 kW).
• L10 (2012–2020, v Evropě do 2018) – čtvrtá generace s GS 250 (154 kW), hybridem GS 300h (164 kW), turbem GS 200t (180 kW) a GS 450h. Vrcholem byl od roku 2015 GS F s atmosférickým V8 5.0 (2UR-GSE) o výkonu 351 kW, sdíleným s kupé RC F.^[1][2]

Motorizace

Přehled hlavních evropských motorizací podle dat ADAC v databázi Autohledu:

Výroba a konec modelu

GS se vyráběl v japonském závodě Tahara v prefektuře Aiči.^[1] V Evropě se podle dat ADAC prodával do roku 2018, celosvětově výroba skončila v roce 2020 bez přímého nástupce – roli sedanu vyšší střední třídy v nabídce převzal model ES s předním pohonem.^[1] Proti BMW řady 5, Mercedesu třídy E a Audi A6 GS dlouhodobě ztrácel hlavně absencí dieselu, který v tomto segmentu v Evropě dominoval.

GS jako ojetina

Na trhu ojetin platí GS za mimořádně odolnou volbu – polský Auto Świat cituje zkušeného mechanika, podle něhož i dvacetileté Lexusy patří k nejspolehlivějším vozům na světě, a to díky konzervativní, dlouho odlaďované technice sdílené s Toyotou.^[3] Slabinou starších kusů bývá spíš dostupnost dílů karoserie a vyšší spotřeba benzinových šestiválců a osmiválců.