Lexus Hybrid Drive

Koncept

Lexus Hybrid Drive je značkové označení, pod kterým Lexus nasazuje plnohybridní systém Hybrid Synergy Drive (HSD) mateřské Toyoty.^[1] Jde o sériově-paralelní hybrid: spalovací motor a dva motorgenerátory (MG1 a MG2) spojuje planetové soukolí, které funguje jako dělič výkonu. Plynulou změnu převodu obstarává elektronicky řízená převodovka označovaná e-CVT – na rozdíl od klasické CVT nemá řemen ani variátor, převodový poměr vzniká řízením otáček motorgenerátorů.^[1] Systém nemá spojku, měnič ani startér a alternátor v klasickém smyslu, což je hlavní důvod jeho pověstné mechanické odolnosti.^[1]

Princip funkce

Spalovací motor pracuje v Atkinsonově cyklu, který obětuje litrový výkon ve prospěch termodynamické účinnosti; chybějící točivý moment v nízkých otáčkách doplňuje elektromotor MG2.^[1] (Příbuzný princip s pozdějším zavíráním sacích ventilů a přeplňováním popisuje Millerův cyklus.) Motorgenerátor MG1 slouží jako startér a generátor, MG2 pohání kola a při brzdění rekuperuje energii do trakční baterie. Vůz se rozjíždí elektricky, spalovací motor se připojuje podle zatížení – řidič žádné řazení nevnímá.^[1]

Původ: od Priusu k luxusu

Technologie vychází z Toyota Hybrid System (THS), který debutoval v roce 1997 v první generaci Toyoty Prius – prvního sériově vyráběného hybridního automobilu.^[1] Druhá generace systému z roku 2003 dostala obchodní název Hybrid Synergy Drive a Toyota ji začala licencovat i pro vyšší výkonové třídy; právě z ní vychází ústrojí prvních hybridních Lexusů.^[1] Označení Lexus Hybrid Drive používá značka od roku 2006 pro odlišení výkonově orientovaných hybridů od úsporných systémů Toyoty.^[1]

Vývoj u Lexusu

Prvním hybridním Lexusem bylo SUV RX 400h v roce 2005 – zároveň první luxusní hybridní SUV na světě.^[2] O rok později následoval GS 450h, první sériový plnohybridní sedan se zadním pohonem, a v roce 2007 LS 600h s osmiválcem a pohonem všech kol.^[3] Hatchback CT 200h (2011) byl prvním Lexusem nabízeným výhradně jako hybrid. Dnes tvoří hybridy naprostou většinu evropských prodejů značky – od LBX přes NX a ES až po RX.^[4]

Odvozené varianty

• E-FOUR – pohon všech kol realizovaný samostatným elektromotorem na zadní nápravě bez mechanického spojení s přední; používá ho např. NX a RX.^[1]
• Multi Stage Hybrid – varianta pro LC 500h a LS 500h, která za hybridní transaxle řadí přídavnou čtyřstupňovou planetovou převodovku; systém tak simuluje deset převodových stupňů a zlepšuje akceleraci i pocit přímého záběru.^[3]
• Plug-in hybrid – verze s externě dobíjenou baterií, u Lexusu označované 450h+ (NX od 2021, RX od 2022).^[2]

Aktuální generace systému stojí na architektuře TNGA, která hybridní ústrojí integruje už od návrhu platformy.^[4]

Spolehlivost

Jednoduchá mechanická stavba bez spojky a klasické převodovky se promítá do statistik: Lexus je v hodnocení nizozemské organizace Consumentenbond 2026 nejspolehlivější značkou (8,9) a dlouhodobé testy dokumentují hybridy s nájezdy přes 400 000 km na původním ústrojí.^[5][6] Typickou výtkou testů zůstává akustický projev e-CVT při plném zatížení, kdy otáčky motoru „předbíhají" rychlost vozu.^[6]