Alfa Romeo Giulietta

Giulietta 750/101 (1954–1965)

První Giulietta, představená v roce 1954, byla zlomovým modelem, který Alfě Romeo otevřel cestu k masovější výrobě; jméno — italská podoba shakespearovské Julie — navíc značce dodalo romantický rozměr, který se k milánské automobilce přilepil natrvalo. Neobvykle ji zahájilo kupé Sprint s karoserií od Bertone, teprve o rok později následoval sedan Berlina a v roce 1955 i otevřený Spider od Pininfariny. Celohliníkový čtyřválec 1,3 litru s dvěma vačkovými hřídeli v hlavě patřil k technicky nejvyspělejším motorům své třídy.^[1] Podle databáze Autohled prošla řada dvěma modernizacemi (série 101 v letech 1958 a 1961) a v roce 1962 ji nahradila větší Giulia; výroba sportovních verzí doběhla do roku 1965.

Nuova Giulietta 116 (1977–1985)

Jméno se vrátilo v roce 1977 na sedanu Nuova Giulietta řady 116, postaveném na technice modelu Alfetta včetně uspořádání transaxle — převodovka byla umístěna u zadní nápravy kvůli rozložení hmotnosti.^[2] Podle databáze Autohled se vyráběla do roku 1985 s benzinovými čtyřválci o výkonu kolem 70–90 kW.

Giulietta 940 (2010–2020)

Třetí Giulietta byla pětidveřový kompaktní hatchback na platformě Compact koncernu Fiat, uvedený v roce 2010 jako nástupce modelu 147 a konkurent VW Golf, BMW řady 1 nebo Audi A3.^[3] Polský Magazynauto ji v průvodci ojetinami hodnotí jako dlouho vyráběný model ceněný na trhu ojetin za propracovanou a málo poruchovou konstrukci, k čemuž podle redakce přispěly i povedené motory.^[4] Vrcholná verze Quadrifoglio Verde dostala po modernizaci v roce 2014 přeplňovaný čtyřválec 1750 TBi převzatý ze sportovního kupé 4C.^[3] Facelift přišel v roce 2016; výroba skončila v prosinci 2020 bez přímého nástupce — místo v nabídce později zaujalo SUV Tonale.^[3]

Přehled generací

Podle databáze Autohled:

Motorizace řady 940

Přehled hlavních motorizací podle databáze Autohled (ADAC):

Benzinové jednotky 1.4 s technologií MultiAir (elektrohydraulické ovládání sacích ventilů) a vrcholný 1.8 TBi ve verzi Quadrifoglio Verde doplňovaly diesely JTDM; převodovky byly manuální šestistupňové nebo dvouspojkové TCT.^[3]

Spolehlivost

Magazynauto v rozboru motorů doporučuje Giuliettu 940 jako celkově dobře zvládnutou konstrukci s nadprůměrnou spolehlivostí v rámci značky; výběr konkrétního motoru označuje vzhledem k šíři nabídky za nejtěžší část nákupu.^[4]