Alfa Romeo Busso V6 (motor)

Konstrukce

Šedesátistupňový vidlicový šestiválec navrhl Giuseppe Busso, dlouholetý šéfkonstruktér Alfy Romeo, který do milánské automobilky nastoupil v roce 1939 a koncem čtyřicátých let krátce vedl technické oddělení rodícího se Ferrari.^[3] Motor debutoval v roce 1979 v sedanu Alfa Romeo 6 jako 2,5litr s jedním vačkovým hřídelem na hlavu válců; blok i hlavy jsou z hliníkové slitiny.^[1] Charakteristickým znakem jsou leštěná sací potrubí a melodický projev, kvůli kterému si motor mezi příznivci vysloužil přezdívku „housle z Arese".^[2]

Vývoj a varianty

Původní verze měla jeden vačkový hřídel na každou hlavu válců a dva ventily na válec (12V); čtyřventilové hlavy (24V) přišly v roce 1992 s modelem 164 Quadrifoglio Verde.^[1] Rodina se postupně rozrostla o objemy 2,0 litru (včetně přeplňované verze V6 Turbo pro 164 a GTV), 3,0 litru a nakonec 3,2 litru; vrcholné čtyřventilové verze (24V) dosahovaly výkonu až 184 kW ve verzích GTA.^[1] Podle databáze Autohled pokrývaly sériové varianty výkonové rozpětí zhruba 110–177 kW, například 3.0 V6 24V ve Spideru a GTV 916 (141–177 kW) nebo 3.0/3.2 V6 v 166 (138–177 kW).

Nasazení podle modelů

Podle databáze Autohled (výběr, sériové silniční verze):

Použití

Busso V6 poháněl vrcholné verze většiny modelů značky osmdesátých a devadesátých let: sedany 6, 90, 75 (verze 3.0 America), 164, 155, 156 a 166, sportovní dvojici GTV/Spider řady 916 i ostré hatchbacky 147 GTA a 156 GTA s vrcholným 3,2litrem.^[1] Motor používaly také vozy Lancia Thema a Kappa a v upravené podobě i britský Zagato-Lancia Hyena.^[1] Vozy s tímto motorem jsou dnes vyhledávanými youngtimery — exempláře 156 s šestiválcem Busso bývají na trhu ojetin inzerovány jako sběratelské kusy.^[2]

Pozor na záměnu: šestiválec 3.2 JTS V6 v modelech 159, Brera a Spider 939 už není Busso, ale jednotka odvozená z koncernového motoru GM/Holden, upravená pro Alfu Romeo.^[1]

Konec výroby

Výroba skončila v prosinci 2005 v závodě Arese, kde se motor vyráběl celých 26 let; Giuseppe Busso zemřel jen několik dní po odlití posledního kusu, 3. ledna 2006.^[1] Nástupcem v hierarchii sportovních motorů značky se po letech stal až dvakrát přeplňovaný 2.9 V6 modelů Giulia a Stelvio Quadrifoglio.