Pentastar (motor)

Konstrukce

Pentastar je atmosférický benzinový vidlicový šestiválec (V6) s úhlem rozevření válců 60°.^[1] Motor má tlakově litý hliníkový blok i hliníkové hlavy válců, což oproti předchůdci snižuje hmotnost; podle Chrysleru je základní verze o objemu 3,6 litru přibližně o 19 kg lehčí, o 38 % výkonnější a o 11 % úspornější než starší šestiválec o objemu 3,5 litru, který nahradila.^[2] Každá hlava válců nese dva vačkové hřídele (rozvod DOHC) a celkem 24 ventilů, tedy čtyři ventily na válec.^[1] Motor využívá variabilní časování ventilů (VVT), které plynule mění okamžiky otevírání sacích i výfukových ventilů a optimalizuje plnění válců v širokém rozsahu otáček.^[1]

Pentastar byl od počátku navržen jako modulární jednotka pokrývající širokou škálu zdvihových objemů a výkonů, aby v rámci tehdejšího koncernu Chrysler nahradil hned několik vzájemně nepříbuzných starších šestiválců používaných napříč modely.^[1] Základní verze o objemu 3,6 litru poprvé veřejně zazněla v roce 2009 a do sériové výroby vstoupila v roce 2010 jako pohon přepracovaného modelu Jeep Grand Cherokee.^[2]

Varianty

Rodina Pentastar zahrnuje tři hlavní zdvihové objemy. Nejrozšířenější je verze o objemu 3,6 litru s vrtáním a zdvihem 96 × 83 mm, jejíž výkon se podle aplikace pohybuje zhruba mezi 205 a 227 kW (přibližně 275 až 305 koní).^[1] Menší verze o objemu 3,2 litru (vrtání a zdvih 91 × 83 mm) byla uvedena v roce 2014 a sloužila především pro model Jeep Cherokee generace KL; dává okolo 202 kW.^[1] Nejmenší verze o objemu 3,0 litru (91 × 76 mm) mířila na vybrané exportní trhy, například Čínu a Rusko.^[1]

Označení Pentastar se vztahuje výhradně na benzinové provedení. Vznětový motor o objemu 3,0 litru EcoDiesel, který se rovněž nabízel v některých vozech Jeep a Ram, je samostatná konstrukce odvozená od italského vznětového šestiválce skupiny VM Motori a s benzinovým Pentastarem technicky nesouvisí.^[1]

eTorque (mild-hybrid)

Od roku 2018 koncern FCA nabízel u části verzí Pentastar mild-hybridní systém eTorque. Klasický alternátor nahrazuje řemenem poháněný motor-generátor, který dokáže krátce přidat přídavný točivý moment, plynuleji startuje motor a zlepšuje celkovou hospodárnost.^[1]

Použití

Pentastar se používá napříč značkami někdejšího koncernu Chrysler, respektive dnešního Stellantis. U značky Jeep pohání modely Wrangler (generace JL), Grand Cherokee a pick-up Gladiator, u menšího modelu Cherokee KL se nasazovala verze o objemu 3,2 litru.^[1] Verze 3,6 litru slouží také jako pohon pick-upu Ram 1500, minivanu Chrysler Pacifica a sedanu Chrysler 300, stejně jako vozů Dodge Charger, Challenger a Durango.^[1] Pentastar patří k vůbec nejvyráběnějším motorům amerického průmyslu; milion vyrobených kusů Chrysler oznámil již v roce 2011, krátce po zahájení produkce.^[3]

Zkušenosti majitelů a časté závady

Komunita majitelů popisuje u Pentastaru dvě hlavní vlny závad. První se týká rané verze 3,6 litru z modelových let 2011 až 2013 a souvisí s poruchou levé hlavy válců (banka 2). Na německém fóru Jeep-Community.de majitelé líčí, že motor začal cvakat jako diesel, objevilo se vynechávání zapalování u druhého válce a postižené vozy bylo nutné opravit výměnou hlavy; podle diskuze byly nejvíce zasaženy motory modelového roku 2012 a část raných kusů 2013, kdy se docházely zásoby starších hlav.^[5] Tato pozorování potvrzuje i výrobce: Chrysler vypsal prodlouženou záruku (program X56) na výměnu vadné levé hlavy válců na 10 let nebo 150 000 mil (přibližně 240 000 km).^[4]

Druhá vlna se týká mladších motorů a tzv. "pentastar tick" – cvakání způsobeného předčasným opotřebením vahadel (rocker arm) a zdvihátek. Podle technických rozborů selhávají typicky jedno či dvě vahadla kvůli nedostatečně zakaleným ložiskům a v krajním případě poškodí i vačkový hřídel.^[2] Majitelé hlásí výskyt cvakání v širokém rozmezí nájezdu, nezřídka už mezi 60 000 a 100 000 km, a doporučují závadu řešit ihned, dokud nedojde na nákladnější opravu vačkového hřídele.^[2] Na českém fóru Jeep Wrangler Club ČR naopak převažuje příznivé hodnocení motoru 3,6 jako vydařené volby s plynulým chodem a reálnou spotřebou kolem 12,7 l/100 km, byť se zmiňují i tehdejší americké reklamace.^[6]

Spolehlivost a vývoj

Rané verze 3,6litrového Pentastaru z modelových let 2011 až 2013 trpěly poruchami levé hlavy válců. Příčinou bylo přehřívání sedel ventilů u druhého válce, které vedlo k vynechávání zapalování a v krajním případě k poškození hlavy.^[4] Výrobce problém vyřešil v polovině roku 2013 zavedením tvrzených vodítek a sedel ventilů.^[4] Pro již prodané vozy společnost Chrysler vypsala výměnu postižené levé hlavy válců a prodloužila na ni záruku na 10 let nebo 150 000 mil (přibližně 240 000 km).^[4]

V roce 2016 FCA představila modernizovanou rodinu Pentastar s přepracovanou verzí 3,6 litru pro modely Jeep Grand Cherokee a Dodge Durango. Novinkou byl dvoustupňový variabilní zdvih ventilů (VVL) a zvýšení kompresního poměru z 10,2:1 na 11,3:1, díky čemuž výkon stoupl na 305 koní (227 kW) při nižší spotřebě.^[1] Tato modernizovaná verze naopak ztratila schopnost spalovat palivo typu flex-fuel.^[1]